CAC Brno, 09.04.2022

Byla to moje celkem pátá cesta směr Brno za poslední tři měsíce... Vypadalo to tak pohodově, časování bylo známo dopředu, takže spousty času naplánovat cestu, kdyby... Kdyby jsem si čas tři čtvrtě na jedenáct, kdy mělo nastoupit 39 ks šeltií, které šly před šiperečkami, nevypálila do hlavy jako 11:45, že.

Takže stručně: budíček nebyl třeba. Protože bylo zveřejněno to časování plemen v kruhu, stačilo vyjet po deváté na pohodu a na spotřebu, když je teď ta krize. Plánovaný odjezd po deváté se nějak záhadně šoupnul až na 9:52 (pořád času dost!). Jenže jakmile jsem vyjela, začala ve mně hlodat nějaká nejistota, a tak jsem na první červené pro jistotu nahlédla do papírů: ty šeltie nezačínají v 11:45, ale o hodinu dříve, a to v 10:45!! A teď to začalo: stihnu - nestihnu - mám se otočit - klid - propočítej rychle několik variant kdyby - kdyby se nepsaly posudky, kdyby několik psů nepřijelo, kdyby na psa byl čas jen jednu, dvě minutky - tak to nemá cenu jezdit, ale kdybych na to šlápla, kdybych oželela dlouhodobou spotřebu 5,7 ltr nafty na 100km, kdyby na posouzení psa byly třeba i 2,5 - 3 minuty, a kdyby dálnice byla volná, a kdyby se mi podařilo parknout přímo před pavilonem, tak bych třeba mohla rovnou z auta nakráčet do kruhu! Navigace nekompromisně trvala na příjezdu 11:52 a většinou se nemýlí... Po krátké schizofrenní úvaze - jdu do toho: challenge accepted - nesmí mě předjet žádné auto! Nebudu to natahovat: příjezd do Brna po D1 až na parking BV v: 11:36. Ano. Šílený čas. Vím. Spotřeba vyletěla na 7,8 ltr nafty na 100 km a další "rekordy" si domyslete. Zrovna končila třída otevřená šeltiích fen. Uff. Vyvenčit Džindu, přeparkovat auto (jasně, že jsem ho opustila na nouzovém rohu) a pak se už jen připravit na naše ántré. To, že se Džinda vysral v hale, rozebírat nebudu, povolil mu svěrač, když na něj bafl maliňák :X

Džinda byl ve třídě sám a dokonce i sám pejsek, měla jsem za to, že ve statistice jich bylo vidět víc a proto jsem ho i dala do mezitřídy, ale nevím, no - prostě porazil sám sebe, a pak ještě holky, a to znamená, že: Bamm-Bamm Alpha Nero, mezitřída CAC, Národní vítěz + CAC ČMKU aaa BOB!

Wow! Musím ho pochválit: předváděla jsem ho na štěstinkovém výstavním vodítku po Dargouškovi, ano, v pohodě se z něj může vysvléci, ale tím méně ho také omezuje a mačká srst. No, možná ho o cenťák nebo dva zkrátím :)

Už jsem to psala několikrát. Tenhle pes mě nepřestává udivovat. Buď je to tím, že je to fakt pes a díky těm dvěma saním, jeho matce a babičce, jsem so už odvykla na takovou tu pohodu bytí, a nebo to má v hlavě vážně dobře srovnané a má sakra pevné základy, které se nerozpadly na prach, a na kterých si staví velmi pevně své nově získané zkušenosti. Ale jako jo: dlouhý vedení trošku má. :D Je to prima pes.