Povaha?

Když byl Džíno asi 7-8 týdenní štěně, bohužel ho nepříjemně prohnala a u vchodu do domu šachovala velká fena křížence, za kterou se s řevem řítila její panička, a protože nic nezabíralo, vrhala po ní různě vodítka, rukavice a tak. Takže Džindovi utkvělo v paměti, že velký černý štěkající pes jej chce sežrat a člověk, co jde/běží směrem k němu, ho chce asi zabít. Přesto po incidentu sebral odvahu a přiběhl ke mně. Překonali jsme období úzkosti, kdy obcházel kohokoli venku velkým obloukem a nyní běhá jako jediný z naší smečky po sídlišti na volno mezi lidmi, dětmi, cyklisty i psy - neřeší, nevšímá. Reakce na štěkot psů (a že vůbec do směru, odkud štěkot vycházel, nechtěl jít!) tak nějak vymizela sama, po prvních psích akcích, kam se byl jen juknout. Rychle pochopil, že ruka, která se k němu blíží, po něm nic házet nebude, ale v 90% mu dá mňamku (díky bohu, za ten food-drive!), no a těch 10% zklamání musím zastoupit já ze svého pamlskovníku. Miluje ovoce a zeleninu.

V cizím prostředí bez lidí, si je jistý, pokud jsou tam cizí lidi zprvu váhavý, ale velmi rychle se oklepe. Kontakt cizích lidí sám od sebe nevyhledává; ale běda tomu, koho si zamiluje: pokaždé, i když mu na 2 minuty zmizíte byť jen k popelnici se smetím, vítá vás nadšeně, jako kdybyste se neviděli roky :D Rád si hraje. Ale jeho matka ho naučila velmi drsným hrám, které ne všichni psi chápou.

Miluje vodu. Tak strašně moc, že si sám skočí v parku do fontány, aby si zaplaval. Vodu i rád chytá a miluje lítat v dešti. Nehoní kočky, veverky, ani ptáky. Za to loví myši a nosí je před vrata. 

Je to opravdu milý a hodný pes.

Poznávací znamení: místo ocásku má bambulku :D