top of page

Lodničky z Alpha Nero... jak to začalo

Aktualizováno: 22. 4. 2020

Než se z nás stal Alpha Nero tým, byli jsme "důlitlovi" - www.doolittle.cz

Životem nás provázely dlouhosrsté kolie, dlouhosrstý čivaví král a pak přišel vysněný a jedinečný Malinois. Díky němu jsme v zahraničí objevili lodničky - šiperky. Plemeno, jehož stránku v psím atlase obvykle přejdete, aniž byste se podívali třeba jen na velikost v kohoutku. Prostě ošklivý pes bez ocasu. O to větší je zážitek in natura. Věčně veselé, vždy aktivní a rozesmáté, patřičně sebevědomé, ale i svobodomyslné. Impozantní černočerná barva srsti, ze které září dva tmavé drahokamy (ne u všech, bohužel, často potkáte jedince s baterkami místo očí) a dominuje rozchechtaná tvář s kontrastně růžovým jazýčkem a všetečným čumáčkem. Dobrá polovina těch, co jsem měla možnost vidět naživo, "pacičkovala". Roztomilost, které později máte plné zuby: při pacičkování se heká, kníká, padá vzad, balancuje na klíně, na hraně stou a simuluje se pád jen proto, aby si dvounožec všiml... Regulérní šikana.

Cesta k první lodničce byla dlouhá, velmi klikatá a trvala sedm let. Začala ve Francii, v zemi, kde jsem je poprvé viděla. Nadšení však pomalu opadalo: buď z totální absence zájmu o zdraví anebo z nezájmu o kontakt chovatelů s neznámou osobou. Pokračovala tedy do Belgie, do země původu - logicky, ale na chvíli se zastavila až v Holandsku. Pak se opět rozběhla, tentokrát na sever, do Skandinávie. Mnohaletá zastávka byla až ve Finsku. Kilometry e-mailů, tuny trpělivosti a mnoho, mnoho rad až vlastně i konečný tip přišel od Kristiiny Laurell (Fandal's) - její Pyry totiž totálně přepsal všechny mé představy a já objevila různé typy v plemeni, které jsem dlouho nebyla schopna rozpoznat. Chápu proto ty, kteří "to" prostě nevidí. Ještě byla jedna pokusná mezizastávka v Irsku, u linií, které na "kontinentě" vůbec známé nebyly, ale Osud chtěl, abych se k nim dostala po dalších dlouhých pěti letech a ještě oklikou...

A tak po mnoha letech čekání, pátrání, zastávek, nadějí i planých doufání, přišly dva konkrétní tipy: a v nekonečném rozhodování mezi Anglií (kde by se muselo zase předlouho čekat) a Ruskem, bylo po dvou odmítnutých nabídkách (nelíbilo se mi spojení), konečně jasno - tohle:

Schipperke Puppy 2 months old #Máša
Leyu Sammy aka Masha
Leyu Sammy (Schipperke puppygirl)

Holčička Leyu Sammy, která vypadla ze svou amerických rodičů, tatínka Ebony Sands In The Black With Seasun jsem měla možnost vidět osobně na výstavě v Brně, a maminky Sandevel's Badass Girl From Chicago, jež byla vlastně jediná, po které bych byla bývala tenkrát štěně chtěla... Náhoda? Osud?

Největším oříškem se stalo volací jméno. Její rodné Sammy bylo rodinnou radou zamítnuto, a tak padaly návrhy od Nastěnky přes Marfušku až po Natašu, ale nakonec vyhrála Máša. Mašlička.


Pro Mášenku jsem si doletěla osobně a první, čím mě přivítala bylo PACIČKOVÁNÍ! Ó jé!


Bylo to napínavé období: psí holčička sice z Ruska, ale ruskou měla jen občanku (čti PP - a ten jsem si mmch vezla rovnou s ní). Pár pejsků z Ruska tu už bylo, ale Máša byla zřejmě první, jejíž rodiče byli oba AKC - taková ta F1 amerických psů. V zásadě zde tou dobou byla ještě přímo z USA před lety importovaná fenka. A protože předchozí ruské importy nějak nesplnily všechna očekávání, Máša byla poměrně rychle "v kurzu": já neznala nikoho a o Máše věděl kde kdo. Povedlo se zbořit několik mýtů o amerických psech: že jsou extrémně chlupatí, protože tam kříží špice - ne nejsou: jsou to fakt krtci. Američtí psi jsou velcí - ne, nejsou: AKC standard, narozdíl od FCI, totiž uvádí jak výšku (11-13 in pro psy a 10-12 in pro feny, což je přepočteno na cm: 27,94 - 33,02 psi a 25,4 - 30,48 feny), tak váhu 10-16 lb (tj. 4,5 - 7,2 kg), kdežto FCI bere v potaz pouze váhu: 3-9 kg, přičemž ideál je 4-7 kg. Udělejte si představu sami, který standard požaduje větší zvířata - rozpětí FCI váhy je šílené: dovedete si představit 3kg psa a 9kg fenu?! A tak Máša je skutečně tak akorát: podsaditá (cobby), 5,6 kg a 29.5 cm v kohoutku. Američtí psi jsou nemocní - jsou, jako každý jiný: nechala jsem Mášeně udělat všechna možná vyšetření, včetně kompletního genetického panelu nebo klinických (opakovatelných testů) - vše s negativním výsledkem. Americkým psům chybí zuby - no, musím říci, že tady sice Máša vyvrátila tvrzení ve vztahu k původu, ale dá se říci, že se již nyní dají vysledovat konkrétní linie, které chudozubost nesou, ale kdo to nesleduje... uvěří všemu...

To, co mě na Mášeně zvláště učarovalo, a na čem si zakládám, je téměř černé oko, krátké ucho a extrémně lesklá, černo-černá srst (její podsada je tmavě šedá) a ta příjemná povaha... první dva roky to teda byla neřízená puma. A není extra uřvaná.


A tak jsem se najednou se octla v šiperčím světě. Všichni měli krásné šiperky, ať už vzhledem nebo povahou nebo původem... a všichni měli pořád nějaká štěňata... A tak se postupně začala rodit myšlenka, ke které bylo potřeba nejprve mít "svůj přídomek, psí příjmeni". Zrodila se chovka:

Máše jsou čtyři roky a čtyři měsíce. Má za sebou jeden rok a půl starý vrh. Klidně by za sebou mohla mít vrhy tři, možná i čtyři, ALE toto není náš plán. Rozhodli jsme se, že bychom rádi realizovali ještě jeden "mašlí" vrh... Uvidíme, jaké karty nám Osud rozdá... Už mu věřím. Několikrát přesměroval mou cestu a prostě mu (nebo na něj?) věřím :)


-vi,k-



54 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


caricature Alpho Nero

© 2003 - 2023 by Alpha Nero & Doolittle.

Proudly created with Wix.com

  • Facebook Social Icon
  • Instagram
  • YouTube Sociální Icon

Praha, Česko / Prague, Czechia

The secret of our pets' fur quality:

Orijen Six Fish / Small Breeds

(bright coal-black of a perfect structure)

ORIJEN-Logo
logo Platinum
bottom of page